Akumulace kapitálu
Toková veličina je taková ekonomická veličina, jejíž
velikost je měřena za ČASOVÉ OBDOBÍ. TOK INVESTIC může být například měřen velikostí investičních výdajů za
rok. Termín se používá proto, aby se zdůraznil rozdíl od stavových veličin,
které měří ekonomickou veličinu (peněžní zásobu) jako fyzické množství
existující v daném ČASOVÉM OKAMŽIKU.
U TOKOVÉ VELIČINY je velikost měřena za časové období
– FUNKCE ČASU.
U STAVOVÉ VELIČINY je to fyzické množství v daném
časovém okamžiku – FUNKČNÍ HODNOTA.
NAPŘÍKLAD:
Konkrétně zvolený kapitálový tok
K (t) = t 2 + 3.
Konkrétně zvolenou hodnotu kapitálu
K (1) = 4.
 |
| Tabulka |
 |
| Graf |
Jak souvisí předchozí výklad s termínem AKUMULACE
KAPITÁLU?
Velikost akumulovaného kapitálu je rozdílem dvou
funkčních hodnot kapitálového toku, tj. rozdílem
K2 – K1 .
Abychom mohli o akumulaci hovořit,
musí být určen čas, za který se velikost akumulovaného kapitálu vyhodnocuje.
 |
| Graf |
Ani po tom všem stále neumíme
určit velikost akumulovaného kapitálu
PROBLÉMEM je ten, že v praxi
není znám kapitálový tok, nýbrž pouze tok INVESTIČNÍ!
Co je to tok investiční a jaký
je VZTAH mezi tokem kapitálovým a investičním?
INVESTICE nejčastěji označují
TOK VÝDAJŮ, který má zvýšit nebo udržet Reálnou kapitálovou zásobu.
Investice jsou TOKOVOU
veličinou, tvořenou projekty, jejichž VNITŘNÍ VÝNOSOVÁ MÍRA JE VĚTŠÍ NEŽ
ÚROKOVÁ SAZBA.
INVESTIČNÍ TOK je tedy změna
KAPITÁLU či kapitálového toku v ČASE a změna je přece PŘÍRŮSTEK, který
značíme delta. Přesněji řečeno přírůstek kapitálu od jednoho času ke
druhému, tj. za přírůstek času.
Investiční
tok jsme určovali pro čas měnící se SKOKEM, tj. NESPOJITĚ (t2 je např. rok 2004, t1 např. rok 2003, ale také to mohlo být
„dnes“ a „včera“ nebo „teď“ a „před minutou“ apod.) . Investiční tok však můžeme
měřit PŘESNĚJI. V každou chvíli. Jestliže sledujeme čas jako veličinu, která se
nemění skokově (nespojitě), ale SPOJITĚ – čas prostě plyne…
Jak vyjádřit přechod ke
SPOJITÉMU přístupu MATAMATICKY?
Obvyklejší,
přirozenější je to, co mohu využít, když „peču housky na krámě“. Který z
přístupů to je? Samozřejmě NESPOJITÝ:
zjistím např., jaký mám zisk ze svého úsilí, a to dneska, zítra, pozítří, tak jako jsem to udělala včera či
předevčírem.
Přístup SPOJITÝ je v
podstatě teoretickým rozšířením např. předchozího měření zisku, a to tak, že
jej zjišťuji nepřetržitě, stále, v každém okamžiku. A opět uplatníme stejný přístup jako byl zdůrazněn
v minulém shrnutí – zapišme totéž, co umíme říct běžnou řečí, protože je to
logické, MATEMATICKÝM ZÁPISEM.
Principem spojitého přístupu
je mizící SKOK od jednoho měření ke druhému. Funkční hodnoty se nehledají „teď“
a pak zase až „za chvíli“, ale „pořád“.
Neměří se po skocích, ale po „nekonečně malých“ skocích, nekonečně malých
přírůstcích (nezávisle proměnné).
Co je nezávisle proměnnou? Čas.
Co je přírůstek – např. času? delta t.
