Úkol č. 18

1. Dynamické modelování v mikroekonomii:

A Procvičte si teorii na příkladech (s obrázky!)
- stačí pro nespojité změny
- se zpožděním na obou stranách
- pokaždé vedoucí ke konvergenci, resp. divergenci, celkem příklady.

B Látku si shrněte ve STRUKTUROVANÉM PŘEHLEDU - pro Vaše snadnější pochopení a zapamatování zákonitostí konvergence.

2. Dynamické modelování v makroekonomii - stačí jeden příklad s obrázkem.

  

PŘÍKLAD

DYNAMICKÉ MODELOVÁNÍ V MAKROEKONOMII

Úkol č. 17

A Procvičení na příkladu teorie užitku

B Využití matematické abstrakce pro přechod od jednoho modelu k druhému - SYSTEMIZACE!

Tato část úkolu musí být bezpodmínečně zpracována velmi kvalitně. Vytvářejte k sobě příslušné položky, např. do tabulky - viz přednáška a cvičení. Nezapomeňte na grafická srovnání.


A.

B.

Úkol č. 16

Vypracujte si přehled extrémních účinků politik. Vždy řešte účinek pomocí limity.

Úkol č. 15

Modelujte velikost vytěsněné produkce - početně a graficky. Tam, kde je to možné použijte obě metody výpočtu (1. pomocí bodů, 2. pomocí multiplikátorů), a tam, kde to možné není, použijte pouze metodu možnou.

• vlivem fiskální politiky
1. podoba fisk. pol.
2. podoba fisk. pol.
• vlivem monetární politiky

Každý student JEDEN příklad na fiskální politiku a JEDEN příklad na politiku monetární. Každý student bude mít příklad s vlastní volbou hodnot, tzn. každý příklad bude JINÝ. Pro KONTROLU Vám slouží co nejpřesněji nakreslený GRAF znázorňující zvolenou INTERVENCI.

Fiskální politika - První podoba fiskální politiky

Fiskální politika - Druhá podoba fiskální politiky

 Monetarní politika

Úkol č. 14

Procvičujte příklady ze skript (elektronický text v repository) kapitola IS-LM, ale volte své vlastní zadání, tj. jiná čásla než jsou ve skriptech a než jsme řešili ve cvičeních!
KAŽDÝ STUDENT ALESPOŇ JEDEN Z NÁSLEDUJÍCÍCH 5 PŘÍKLADŮ - vždy početně i graficky, pokaždé odvozením přes AD, resp. L, ale také přímo z rovnic IS, resp. LM):
Každý odevzdaný příklad musí mít 4 části - pro přehlednost označte A, B, C, D - navzájem musí souhlasit, tj. nikdo nemůže mít chybný výsledek :-):

1. A Analytické odvození křivek z různými sklony + popis toho, co se stalo a čím to bylo zapřičiněno
2. B Grafické odvození křivek z různými sklony + popis toho, co se stalo a čím to bylo zapřičiněno + kontrola s předchozím
3. C Analytické vyjádření křivek s pouitím vzorců  + popis toho, co se stalo a čím to bylo zapřičiněno + kontrola s předchozím
4. D Grafické zakreslení výsledků z bodu C  + popis toho, co se stalo a čím to bylo zapřičiněno + kontrola s předchozím

Své příspěvky ve fórech TŘIĎTE do 4, resp. 5 skupin!

Řeště příklady s jinými čísly, než jsou ve skriptech nebo byla zvolena na cvičeních, tj. počítejte svůj příklad! ==> každý příklad bude jiný ( a od každého tam bude - aspoň jeden se 4 částmi :-) !)

1. úkol 2 ze skript: změna alfa (? sklon IS, multiplikační účinky) - volte změnu c
2. úkol 2 ze skript: změna alfa (? sklon IS, multiplikační účinky) - volte změnu t
3. úkol 3 ze skript: změna b (? sklon IS, multiplikační účinky)
4. úkol 5 ze skript: změna k (? sklon LM, multiplikační účinky)
5. úkol 5 ze skript: změna h (? sklon LM, multiplikační účinky)

Přehledně zapsat, přehledně zakreslit!!!
Nechť je četnost všech 4 příkladů srovnatelná, tj. dělej to, co je dosud ve fóru nejméně!

.

Úkol č. 13

Křívky IS, LM

Které veličiny ovlivní sklon, resp. posun křivky IS, resp. LM. Snažte se formulovat ekonomickou situaci, tu převeďte do mluvy lineárního modelu. Všechno kreslete, popisujte, zdůvodňujte. 

Modelovat můžete také polohy funkcí poptávky pro změny zafixování tzv. "cizích" veličin (AD pro různá i, resp. L pro různá Y).

Můžete navazovat na práce svých spolužáků.

  Křívka IS

Křivka IS

Závislost sklonu IS na velikosti alfa

Závislost sklonu IS na citlivost b

Posun křivky IS

Křivka LM

Křívka LM

Úkol č. 7

Akumulace kapitálu

Toková veličina je taková ekonomická veličina, jejíž velikost je měřena za ČASOVÉ OBDOBÍ. TOK INVESTIC může být například měřen velikostí investičních výdajů za rok. Termín se používá proto, aby se zdůraznil rozdíl od stavových veličin, které měří ekonomickou veličinu (peněžní zásobu) jako fyzické množství existující v daném ČASOVÉM OKAMŽIKU.

U TOKOVÉ VELIČINY je velikost měřena za časové období – FUNKCE ČASU.

U STAVOVÉ VELIČINY je to fyzické množství v daném časovém okamžiku – FUNKČNÍ HODNOTA.

NAPŘÍKLAD:

Konkrétně zvolený kapitálový tok
                        K (t) = t ² + 3.

Konkrétně zvolenou hodnotu kapitálu
                        K (1) = 4.

Tabulka

Graf

Jak souvisí předchozí výklad s termínem AKUMULACE KAPITÁLU?

Velikost akumulovaného kapitálu je rozdílem dvou funkčních hodnot kapitálového toku, tj. rozdílem  

K₂ – K₁ .

Abychom mohli o akumulaci hovořit, musí být určen čas, za který se velikost akumulovaného kapitálu vyhodnocuje.

Graf

Ani po tom všem stále neumíme určit velikost akumulovaného kapitálu

PROBLÉMEM je ten, že v praxi není znám kapitálový tok, nýbrž pouze tok INVESTIČNÍ!

Co je to tok investiční a jaký je VZTAH mezi tokem kapitálovým a investičním?

INVESTICE nejčastěji označují TOK VÝDAJŮ, který má zvýšit nebo udržet Reálnou kapitálovou zásobu.

Investice jsou TOKOVOU veličinou, tvořenou projekty, jejichž VNITŘNÍ VÝNOSOVÁ MÍRA JE VĚTŠÍ NEŽ ÚROKOVÁ SAZBA.

INVESTIČNÍ TOK je tedy změna KAPITÁLU či kapitálového toku v ČASE a změna je přece PŘÍRŮSTEK, který značíme delta. Přesněji řečeno přírůstek kapitálu od jednoho času ke druhému, tj. za přírůstek času.

Investiční tok jsme určovali pro čas měnící se SKOKEM, tj. NESPOJITĚ (t₂ je např. rok 2004, t₁ např. rok 2003, ale také to mohlo být „dnes“ a „včera“ nebo „teď“ a „před minutou“ apod.) . Investiční tok však můžeme měřit PŘESNĚJI. V každou chvíli. Jestliže sledujeme čas jako veličinu, která se nemění skokově (nespojitě), ale SPOJITĚ – čas prostě plyne…

Jak vyjádřit přechod ke SPOJITÉMU přístupu MATAMATICKY?

Obvyklejší, přirozenější je to, co mohu využít, když „peču housky na krámě“. Který z přístupů to je? Samozřejmě NESPOJITÝ: zjistím např., jaký mám zisk ze svého úsilí, a to dneska, zítra, pozítří, tak jako jsem to udělala včera či předevčírem.

Přístup SPOJITÝ je v podstatě teoretickým rozšířením např. předchozího měření zisku, a to tak, že jej zjišťuji nepřetržitě, stále, v každém okamžiku.  A opět uplatníme stejný přístup jako byl zdůrazněn v minulém shrnutí – zapišme totéž, co umíme říct běžnou řečí, protože je to logické, MATEMATICKÝM ZÁPISEM.

Principem spojitého přístupu je mizící SKOK od jednoho měření ke druhému. Funkční hodnoty se nehledají „teď“ a pak zase až „za chvíli“, ale „pořád“.
Neměří se po skocích, ale po „nekonečně malých“ skocích, nekonečně malých přírůstcích (nezávisle proměnné).

Co je nezávisle proměnnou? Čas.

Co je přírůstek – např. času? delta t.